První vítězná radost

Podruhé v sezóně se nejmladší minižákyně U11 v přípravné soutěži představily v domácím prostředí zaplněné sokolovny, tentokrát proti Brandýsu.

Kladno – Brandýs n.L.   20:18 pp.   (2:6, 12:10, 16:16, 18:18)

V úvodu jsme s běhavými soupeřkami drželi krok, ovšem neproměňovali. V polovině druhé čtvrtiny jsme tak prohrávali 2:10. Živou vodou nás polil koš Aničky O., po kterém jsme zjistili, že se nemáme čeho bát – zlepšili obranu, soupeřky dlouho drželi na jejich obranné polovině, získávali míče a také – dávali koše! Nejprve Miluška s Luckou a pak ještě dvakrát Anička O. se do poločasu postaraly o obrat. Vedení nám po přestávce nevydrželo ani minutu a na koni byl opět soupeř. Jenže pak protrhla střeleckou smůlu svým prvním soutěžním košem Nikola, trefila se i Ellen a do poslední části se šlo za nerozhodného stavu. Byli jsme aktivnější, ke koši soupeřek vylétlo z našich rukou snad dvacet míčů. Bezúspěšně. Oba týmy měly ke své historicky první soutěžní výhře stejně blízko i daleko zároveň. Dětem nervozita svazovala ruce, rodičům zvedala adrenalin. Dvě minuty před koncem se rozhodla rozšířit řady našich střelkyň druhá Anička a vše nasvědčovalo tomu, že tento jediný koš za čtvrtinu bude tím klíčovým. Nebyl. Brandýs se nevzdal, dvacet vteřin před koncem využil naší chyby v rozehrávce a vyrovnal. Prodloužení se podobalo poslední čtvrtině jako vejce vejci a přes šance zůstávali pro oba týmy koše zakleté. Do jeho poloviny. To jsme v rohu útočné poloviny vybojovali míč, přesnou přihrávkou jej posunuli na střed na Milušku a pak už jen slyšeli, že pan Kovář dokáže přeřvat celou sokolovnu! Až do konce jsme bojovali o každý míč, přihrávkou chybovali až osm vteřin před koncem daleko od koše, poslední útok Brandýsa dokázali včas zastavit a za potlesku emocemi nabitého sálu si mohli užít první vítězné pocity!

Opálková 6, Bozděchová 4, M. Kovářová 4, Dymáčková 2, Holásková 2, A. Perglová 2, E. Kadlecová, Ornstová, Rájková, Valášková, A. Zahradníková

Kladno – Brandýs n.L.   24:16   (8:2, 10:2, 16:10)

„Komu stačí v kariéře jedno vítězství, může jít na oběd. Kdo chce ještě někdy vyhrát, bude tu za patnáct minut připraven.“ Přišly všechny. A začaly jinak – neustrašeně, sebevědomě. A hned na začátku se do klubu střelkyň nominovala další – Alice. A najednou bylo plné hřiště nás, dost neměly Aničky, rychlé sólo předvedla Sabča, dobře jsme bránili a za poločas inkasovali jediný koš. A když se soupeř po přestávce vzchopil, tak jsme nezpanikařili, v obraně nám důležité míče získaly nebojácností obě „jedenáctky“ Kačka a Lucka, do střeleckých pozic se častěji dostávaly Alice a Nikola a proměnily je. A závěr obstarala výborná Ellen, vedli jsme už 22:10 a druhé vítězství si vzít nenechali.

Bozděchová 8, Opálková 6, A. Zahradníková 4, Holásková 2, A. Perglová 2, Valášková 2, Dymáčková, E. Kadlecová, M. Kovářová, Ornstová, Rájková

Jména zúčastněných najdete výše. Za prvními výhrami však stojí na prvním místě jiné jméno. Týmový duch. Všechny hráčky byly platné včetně těch nejmladších, všechny týmu něco přinesly, dokázaly se povzbudit. Pokud se toto družstvo bude držet týmových zásad, bude schopné pomáhat silnějším i slabším, bude se chválit a povzbuzovat a ne kritizovat a pošklebovat, bude držet za jeden provaz, bude ho hra víc bavit a může se dočkat ještě mnoha cenných a důležitých výher. Každý řetěz je totiž tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. A jednotlivec v kolektivním sportu těžko dokáže víc než jednotný tým.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *