Přátelák s Brandýsem měl úžasnou atmosféru

Na nedělní přátelské utkání s brandýskou přípravkou jsem se hodně těšil – úplně první společná cesta kladenské přípravky vlakem, metrem a autobusem na utkání. Dvacet dětí a deset dospělých. Cesta klapla na jedničku. Občas jsme napočítali devatenáct dětí, občas jednadvacet, ale nakonec jsme se vždy dopočítali dvacítky.

Do Brandýské tělocvičny jsme dorazili dostatečně včas, byť nám jeden autobus frnknul v Letňanech před nosem (poučení od řidiče – autobus nečeká na cestující, ale musí jezdit na čas).

Přátelák jsme hráli na 3 x 30 minut hrubého času, po třech minutách jsme střídali celé pětky. Ono to ani jinak moc nešlo, domácích bylo 24, nás 20.

Utkání skončilo 72:26. Za naše družstvo skórovala 7x Kačka, 4x Áďa, 1x Lůca D. a 1x Vendulka.

Zkušenější hráčky otrkané z U11 se pustily do utkání bez jakéhokoli zaváhání. Na dalších hráčkách i hráčích přípravky bylo v průběhu hry vidět postupné seznamování se s terénem, některé se pustily do soupeření o míč bez ostychu, některým to trvalo o něco déle. Na konci bojovaly o míč už všichni, a to včetně nejmladších Kiki a Anetky.

Brandýské družstvo působilo na hřišti jistěji, dokonce si na nás odzkoušely i několik signálů. Přátelák nám ukázal, kde se musíme na tréninkách zlepšovat nejvíce – především driblink a přihrávky. Byť máme nasazení do hry skvělé, což se projevilo prvním a třetím místem na posledních Nadějích na Barrandově, technicky jsme na brandýskou přípravku nestačili.

Za družstvo Kladna nastoupily tyto hráčky a hráči: Nicolas Bára, Jolana Dimitrová, Anna Dotlačilová, Leona Mikulcová, Eduard Mikulec, Veronika Mocová, Markéta Müllerová, Lucie Ornstová, Veronika Patková, Vendula Pulcová, Kateřina Rájková, Tereza Slaninová, Julie Stančíková, Lucie Ulrychová, Tereza Zeidlerová, Adéla Valášková, Lucie Dymáčková, Aneta Ornstová, Kiki Bozděchová. Na lavičce nám pomáhala i Sabina Valášková.

Úžasní byly i rodiče. Měli jsme sice menší skupinku než domácí brandýští, ale fandění kladenské skupinky hodně dětem pomáhalo.

Cesta zpět vyšla časově na jedničku, nic nám už před nosem nefrnklo. Na dětech už sice byla ke konci cesty patrná únava, ale při příjezdu na kladenské nádraží zase ožily.

Závěrečné poděkování patří především rodičům za skvělou atmosféru při utkání a pomoc při dopravě na a z utkání. Nebylo to jednoduché, obzvláště systém cestovného přes Prahu, tj. dopátrat se optimální trasy a ceny za dopravu, mě udivuje i teď.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *